+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Horské lázně Karlova Studánka

  • Zřícenina Fürstenwalde

    Zřícenina Fürstenwalde

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 6,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zeměpanský hrad Fürstenwalde stával na Zámeckém vrchu nad soutokem Střední a Bílé Opavy, zhruba ve výši 854 m nad dnešním Vrbnem pod Pradědem. Do dnešní doby se z něho zachovaly obvodové hradby, vyčnívající jen velmi málo nad terén, a zbytky základů vnitřních staveb. V nejvyšším bodě jsou fragmenty zdiva dvouprostorového věžovitého paláce (cca 12.5x14 m), na nějž navazovala další úzká budova. Na přilehlé plošině byl prostor pro nevelký dvůr vymezený směrem k sedlu zdí skoro 2 m silnou. Na méně strmých stranách je horní hrad obklopen hradbou ohraničující předhradí. Pobořenou zeď ukrývají hrázky se zdivem vystupujícím na povrch, na jihu je zachovaná zídka kladená nasucho. Stopy pravoúhlého objektu, asi strážnice, signalizují místo brány. Ostatní stavení byla zřejmě nestálého charakteru. Podélná osa hradu v délce kolem 50 m je situována západovýchodním směrem, příčná osa má délku kolem 25 metrů. První písemná zpráva o hradu pochází z r. 1348, kdy opavský kníže Mikuláš povolil Janu Bruxerovi "... opraviti a vybudovati městečko pod naším hradem Fürstenwalde, kteréžto se bude jmenovat Gesenke". Listina z r. 1377 o rozdělení opavského knížectví mezi knížata Jana a Mikuláše jmenuje hrad Fürstenwalde na prvním místě, protože byl patrně v porovnání s jinými zemskými hrady, například Hradcem, Landekem nebo Edelštejnem, jedním z nejvýznamnějších knížecích hradů. Krnovské knížectví získal tehdy kníže Jan z opavské větve Přemyslovců, kdežto vlastní Bruntálsko spolu s hradem Fürstenwalde koupil kníže Ladislav Opolský, který je v r. 1397 postoupil na žádost moravského markraběte Jošta knížatům Janovi a Mikulášovi. Znovu se na hradě podílejí roku 1405 Mikuláš a Hanuš II., což se odrazilo ve stavbě paláce. Další údaje o hradu Fürstenwalde ani bližší údaje o jeho zániku nemáme. Ve vkladu bruntálského panství pánům z Vrbna do zemských desk r. 1523 není o hradu ani zmínky, a proto se lze domnívat, že byl zničen v r. 1474 za tažení Matyáše Korvína do Slezska podobně jako mnohé jiné hrady v této oblasti. Pro odloučenou polohu a obtížný přístup nebyl hrad obnoven. O tom, že v 16. století byl už zříceninou, svědčí i jeho vyobrazení na mapě bruntálského panství z r. 1579. Nepřímým důkazem jeho zániku je i postupné budování bruntálského zámku za Hynka staršího z Vrbna na sklonku 16. století.

  • Hrad Veisenštejn

    Hrad Veisenštejn

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 7,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Pustý hrad neboli Veisenštejn se nachází západně od Vrbna pod Pradědem a severně od obce Bílý Potok. Hrad stál na osamoceném skalním útvaru na strmém levém břehu Bílého potoka. Hrad byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen části zdiva, vytesaný otvor ve skále a část příkopu, vybudovaného u úpatí skály. Zřícenina hradu je volně přístupná veřejnosti. Spolu se zříceninou Rabenštejnem, vzdáleným 300 m, tvořily dvouhradní strážní dvojici.

  • Hrad Rabenštejn

    Hrad Rabenštejn

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 7,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina hradu Rabenštejn (Rauberštej) se nachází asi 3 kilometry severozápadně od Vrbna pod Pradědem, kousek nad obcí Bílý Potok v nadmořské výšce cca 900 metrů nad mořem. Do dnešní doby se zachovaly jen malé zbytky strážní věže. Kolem prochází zelená turistická značka vedoucí z Vrbna pod Pradědem do Jeseníku. Díky této turistické značce je zřícenina poměrně hojně navštěvovaná a je volně přístupná.

    Hrad pocházel z 2. poloviny 13. století a společně s nedalekým Pustým hradem tvořil u nás neobvyklé strážní dvouhradí.

  • Elektrárna Dlouhé Stráně

    Elektrárna Dlouhé Stráně

    Loučná nad Desnou, 78811

    (ve vzdálenosti 9,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Dlouhé stráně jsou unikátní stavbou nejen v národním ale dokonce celoevropském měřítku. Jedná se o přečerpávací vodní elektrárnu o výkonu 650 MW (dvě turbíny po 325 MW), jejíž stavba probíhala s přestávkami téměř 20 let (1978-1996).

    Dle potřeby je voda čerpána do horní nádrže (v době přebytku energie) nebo je z ní naopak pouštěna pod tlakem do potrubí o délce 1,5 km a roztáčí zmíněné turbíny (v době energetických špiček).

    Výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží činí na české poměry nevídaných 525 metrů. Horní nádrž v nadmořské výšce 1350 m vznikla odtěžením části masivu Dlouhých Strání, dolní pak leží v údolí pod kopcem. Vznikl tak zvláštní antropotvar (člověkem přetvořený terén), který rozdělil veřejnost na dva tábory - zastánce a zapřísáhlé odpůrce tohoto vodního díla. Horní nádrž je viditelná z přilehlého vrchu Mravenečník a také od Pradědu. Většina dalších částí elektrárny včetně turbín je ukrytá v podzemí, ve svahu hory.

    Exkurze do útrob elektrárny Dlouhé Stráně probíhají celoročně ve všedních dnech, o víkendech i svátcích po předchozí objednávce (tel.: 583 235 091, fax: 583 235 094).

  • Hrad Quinburk

    Hrad Quinburk

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 10,3 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Hradní zřícenina Quinburk se skrývá na Sokolí skále, obklopené hlubokými lesy, severozápadně od Vrbna pod Pradědem. Hrad byl vybudován ve 13. století a spadal pod biskupské panství. Dnes můžete spatřit jen zbytky věžové stavby. K tomuto místu nevede žádná značená cesta.

  • Žďárský Potok

    Žďárský Potok

    Stará Ves, 79343

    (ve vzdálenosti 12,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Ždárský Potok je rekreační horská osada, část obce Stará Ves, jež se rozkládá severozápadním směrem od města Rýmařov. Na území osady najdeme celou řadu rekreačních objektů a prochází tudy zelená turistická trasa. Od roku 1995 je Žďárský Potok chráněnou památkovou zónou.

  • Zámek Bruntál

    Zámek Bruntál

    Zámecké náměstí 7, Bruntál, 79201

    (ve vzdálenosti 14,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek Bruntál je národní kulturní památka. Díky netradiční dispozici tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho dnešní podoba je výslednicí pět století probíhajícího historického a stavebního vývoje, v jehož průběhu byl původně pozdněgotický hrad renesančně přebudován a rozšířen, na sklonku 18. století barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován.

    Nejhodnotnější interiéry zámku jsou zpřístupněny veřejnosti: zámeckou expozici tvoří kaple v přízemí a sály 1. patra zámku, zdobené rokokovými nástěnnými malbami mimořádné kulturní hodnoty a vybavené původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Pozoruhodná je i zámecká galerie s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů.

    V sálech nejstarší části zámku, tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku, je instalována expozice o přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností bruntálského regionu.

    Další původně hospodářské prostory a bývalé konírny v přízemí zámku jsou využívány jako výstavní prostory k pořádání výstav. Z průjezdu hlavního vchodu zámku je přístupná vstupní historická expozice a prodejna vstupenek a suvenýrů.

    Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem salla tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. Reprezentační sály zámecké expozice jsou využívány ke konání koncertů, divadelních představení, svatebních obřadů a jiných kulturních a společenských počinů; další kulturní a společenské akce jsou pořádány i na zámeckém nádvoří a v parku.

    Zámek je sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště, muzejní knihovnu a fotooddělení s fotoarchivem.

    Zámek Bruntál, zámecká expozice

    Otevírací doba v sezóně 2008 duben , říjen: 9.00 - 16.00 hod květen - září : 9.00 - 17.00 hod 26.12. - 30.12.: 10.00 - 16.00 hod Zavírací den: pondělí

    Vstupné plné vstupné: 70,- Kč (dospělí) snížené vstupné: 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného prův. textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč

    Slevy: členové děts. klubu Čtyřlístek - snížené vstupné Volný stup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav Vstup pro invalidy: pouze 1. NP

    Akce v roce 2008

     

    Únor  -          Keramika očima dětí

                          Výstava prací handicapovaných dětí

    22.3. -           Velikonoce na zámku

                          Jarmark a vyhodnocení soutěže  Bruntálská kraslice (11.ročník)

    1.4. – 4.5.      Radek Pilař dětem

    23.5.              Velká muzejní noc (Oslavy mezinárodního dne muzeí)                 

    23.5. – 17.8.  Jak zastavit čas – restaurování, konzervace a preparování v Muzeu v Bruntále                   

    2.9. – 4.10.    Výtvarníci Olomouce

    září                 Dny evropského dědictví

    23.10. – 8.12. Česká a slovenská fotografie

    4.12. – 31.1.2008 Oslaďme si život – cesta kolem cukru

    13.12.            Vánoce na zámku

  • Uhlířský vrch u Bruntálu

    Uhlířský vrch u Bruntálu

    Bruntál, 79201

    (ve vzdálenosti 14,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné.

    Lipová alej lemující cestu ke kostelu byla vysázena v letech 1766 až 1770 a její délka dosahuje jednoho kilometru. Tuto alej nechal vysázet pan von Riedheim. V letech 1885 až 1889 došlo k prodloužení lipové aleje ke Kobylímu rybníku. Ještě v roce 1935 byl u okraje aleje dřevěný kříž a na stromech byly dřevěné výjevy křížové cesty.

    Na Uhlířském vrchu byla v roce 1653 vystavěna zásluhou Oswalda z Liechtensteina poutní dřevěná kaple a to jako symbol vítězství katolíků nad protestanty. V místech kde stávala kaple byl v roce 1755 až 1765 postaven barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. V interiéru kostela je obraz panny Marie, který je kopií díla Lucase Cranacha.

    Vstup do kostela zdobí mozaiky svatého Petra a Pavla, zhotovené v roce 1925. V letech 1991 až 1992 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. U kostela se nachází mramorový kříž zhotovený v roce 1899 Franzem Bittmanem.

    Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka.

    Uhlířský vrch je také chráněnou přírodní památkou. Vrchol kopce je pozůstatkem stratovulkánu, který byl povětrnostními vlivy vyhlazený. Na místních rozlehlých odkryvech horniny jsou viditelné výsledky mladší fáze sopečné činnosti. V zadní části vrcholku jsou čedičové horniny s lávovou a částečně i žilnou výplní, pocházející ze střední či spodní části kráteru. Kráter obklopoval prstencovitý val vulkanoklastik. Na stěnách lomu můžeme vidět stavbu vulkanoklastických uloženin tak zvaných tufů. Podle měření stáří čedičové horniny radiometrickou metodou je hornina stará 1,9 milionu let. Na jižní stěně bývalého lomu se daří teplomilným druhům rostlin, které jsou ve zdejším klimatu velmi vzácné.

  • Zámek Janovice

    Zámek Janovice

    Rýmařov, 79501

    (ve vzdálenosti 14,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek se nachází ve vsi Janovice na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Obec Janovice navazuje na severozápadní okraj města Rýmařov. Zámek je dvoukřídlá stavba a do jižní fronty severního zámeckého křídla jsou zasazeny znaky tří hlavních rodů, které se vystřídaly v držení zámku a to Hoffmannů, Ditrichštejnů a Harrachů. V dnešní době je v budově zámku umístěn archív. Nejcennější část zámku Rytířský sál byla zrekonstruována a je využívána ke společenským a kulturním akcím.

    Na počátku 16. století postavili Žerotínové nevelkou tvrz, která byla ještě v 16. století upravena na renesanční zámek. V letech 1663 – 1665 byl zámek barokně přestavěn. Za Harrachů byl zámek v letech 1763 – 1765 rozšířen. Harrachové zde také shromáždili bohaté sbírky a na konci 19. století u zámku založili přírodně krajinářský park – známý jako „severské arboretum“.

  • Koberštejn

    Koberštejn

    Zlaté Hory, 79376

    (ve vzdálenosti 15,3 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina se rozkládá na svahu Zámecké hory asi 9 km východně od Jeseníku. Hrad se tyčí na skále necelý kilometr nad mořem. Historie hradu je zahalena tajemstvím. Byl zbudován nejspíše koncem 13. století na ochranu tehdejších zlatých dolů. Nejpravděpodobnější zánik hradu se datuje do 15. století.

  • Horní Údolí

    Horní Údolí

    Zlaté Hory, 79376

    (ve vzdálenosti 16,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Malebná osada, nesoucí název Horní Údolí se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku. Kromě historie, kterou se vám obec pochlubí při prvních pohledech na ni, je zajímavá také tím, že se zde až do dnešní doby zachovaly soubory lidové architektury, které zahrnují převážně roubené stavby. Proto bylo také Horní Údolí společně s Dolním vyhlášeno v roce 2004 památkovou zónou.

  • Rejvíz

    Rejvíz

    Zlaté Hory, 79376

    (ve vzdálenosti 17,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Horská osada nacházející se přibližně 10 km východně od města Jeseník. Leží v nadmořské výšce 780 metrů, je tak nejvýše položenou obcí ve Slezsku. Založena byla roku 1768 jako malá osada, která v roce 1836 čítala 64 domů s 390 obyvateli. Už od roku 1807 zde stávala škola a o rok později malý kostelík P. Marie vyzdobený sochařskou rodinou Kotzerů. Místní Noskova chata poskytuje nejen občerstvení, ale můžete si tu také prohlédnout krásný vyřezávaný nábytek od domácích umělců, např. židle s panoptikálními opěradly. V současnosti je Rejvíz vyhledávaným rekreačním střediskem a od roku 2004 také chráněnou památkovou zónou.

    Příjemné okolí nabízí mnoho turistických stezek a tras pro běžkové lyžování. Za návštěvu určitě stojí význačné vrchovištní rašeliniště Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem. Tato národní přírodní rezervace je zpřístupněna pouze po naučné stezce. Rejvíz obklopují husté lesy, které jsou plné hub a borůvek.

  • Rabštejn

    Rabštejn

    Oskava, 78801

    (ve vzdálenosti 17,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zbytky hradu se nacházejí v CHKO Jeseníky nedaleko obce Bedřichov, nad údolím řeky Oslavy. Hrad byl postaven někdy na počátku 14. století. První zmínky o něm jsou z roku 1318. Od počátku 15. století neměl hrad stálého majitele, pouze se předával jako zástava. Na začátku 16. století byl hrad pro tehdejšího majitele příliš malý, tak v něm nechal bydlet pouze služebnictvo. V dalším období je uváděn jako pustý. Zřícenina je dnes hojně navštěvována horolezci. Nedaleko zříceniny se nachází tábořiště.

  • Kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých hor

    Kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých hor

    Zlaté Hory, 79376

    (ve vzdálenosti 18,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Hisorie poutního kostela Panny Marie Pomocné pod Příčným vrchem sahá do období třicetileté války, kdy tu Anna Tanheiserová porodila na útěku před švédskými vojsky zdravého syna Martina, který se později stal váženým občanem. Jeho dcera pověsila na místě otcova narození na jedli obraz bohorodičky a podle legendy pak Panna Marie několikrát z obrazu vystoupila před překvapenými poutníky.

    V 18. století na místě vznikla první kaplička, roku 1805 byla rozšířena, ale protože poutníků přibývalo, začal se v lesích u Zlatých hor v roce 1834 rodit nový kostel, který později doplnila i křížová cesta. Přežil mnohé strasti, ale roku 1973 rozhodli komunisté o jeho likvidaci a kostel i celý poutní areál byl srovnán se zemí.

    Roku 1990 se započalo s obnovou a o pět let později byl nový kostel vysvěcen. Dnes stojí u kostela i poutní dům a ambity.

    K Panně Marii Pomocné vás dovede značená hornická stezka ze Zlatých hor i žlutá značka od Heřmanovic.

  • Edelštejn

    Edelštejn

    Zlaté Hory, 79376

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Hrad se tyčí na jednom z vrchu hřebenu Příčný vrch. Nachází se asi 15 km východně od Jeseníku. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. V roce 1285 se stal součástí opavského knížectví po té co ho dobyl Jindřich. V roce 1445 z neobjasněných důvodů vyhořel. Kníže Bolek, který hrad v té době vlastnil, dal hrad ihned opravit. V druhé polovině 15. století byl hrad zbořen.

  • Hrad Strálek

    Hrad Strálek

    Rýmařov, 79501

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zříceninu hradu Strálek najdeme v oblasti Stráleckého lesa jižním směrem od města Rýmařov. Hrad byl postaven na kopci nad tokem Stráleckého potoka. Ke zřícenině hradu se vydáme po červené turistické značce jižním směrem z náměstí v Rýmařově a dojdeme k rozcestí Pod Strálkem. Z tohoto rozcestí vede značená odbočka ke zřícenině hradu. V místech kde hrad stával dnes již najdeme lesní porost. Z původního středověkého hradu se dochovaly pouze okrouhlé valy, část obranných příkopů a zbytky základových zdí. Místo zříceniny hradu Strálek označuje turistická značka.

    Hrad byl s největší pravděpodobností postaven ve 13. století. První písemná zmínka o Stráleckém hradě je z roku 1282. V roce 1548 je v dobových písemnostech hrad uváděn již jako pustý.

  • Vodní tvrz Jeseník

    Vodní tvrz Jeseník

    Jeseník, 79001

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka.

    Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 – 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 – 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko-slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům.

  • Vojenské pevnosti u Milotic

    Vojenské pevnosti u Milotic

    Milotice nad Opavou, 80322

    (ve vzdálenosti 19,3 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Památník vojenského opevnění najdeme severovýchodním směrem od obce Milotice nad Opavou, nedaleko zdejší železniční stanice. Památník představují bunkry a pevnosti vybudované na obranu hranice ve 30. letech 20. století.

    Ve zdejším muzejním areálu si můžeme prohlédnout tři stavby lehkého opevnění verze 37, bunkr B1 – 80, na kterém je prováděna rekonstrukce. Po provedených opravách by měl být tento objekt v takové podobě jako v roce 1938. Rovněž je rekonstruován bunkr A – 160 Z a to do podoby z roku 1945. Posledním objektem ve zdejším areálu je pevnůstka A – 120.

    Kolem památníku opevnění je vyznačena od železniční stanice Milotice nad Opavou naučná stezka, která nás na informačních tabulích seznámí s historií zdejšího opevnění.

  • Hrad Zátor

    Hrad Zátor

    Zátor, 79316

    (ve vzdálenosti 19,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zříceninu hradu Zátor najdeme v oblasti Nízkého Jeseníku, v lese severním směrem od obce Zátor a na jižní stráni Zátorského vrchu ( 570 m.n.m.). Zřícenina hradu je na stráni nad údolím Hradského potoka. Do dnešních dnů se z původního hradu dochovaly nepatrné části hradeb a zdí. Nedaleko kolem zříceniny prochází modrá turistická značka vedoucí ze Zátoru kolem Radimského kopce do obce Radim. Zřícenina hradu je volně přístupná.

    Hrad byl založen koncem 14. století pány z Vratnova. V roce 1474 byl hrad zničen vojskem Matyáše Korvína.

  • Muzeum veteránu v České Vsi

    Muzeum veteránu v České Vsi

    Česká Ves, 79081

    (ve vzdálenosti 20,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Muzeum veteránů v České vsi Auto moto veterán klub Česká Ves v AČR byl založen 6. 11. 1998. Díky němu vzniklo první a zatím jediné muzeum veteránů na Jesenicku.
  • Státní zámek Velké Losiny

    Státní zámek Velké Losiny

    Velké Losiny, 78815

    (ve vzdálenosti 20,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek se rozkládá nedaleko od Šumperku v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků. Nabízí ke shlédnutí původní renesační interiéry s původním zařízením a cennými sbírkami. I na jeho stavbě se podíleli Žerotínové, kteří vybudovali řadu sídel v celé oblasti. Původní tvrz z 15. století nechali v polovině 16. století přestavět na velký renesanční zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století znovu přestavěn tentokrát barokně. Dnes jsou zde umístěny historické expozice. Zajímavý je určitě Čarodějnický sál připomínající neblaze proslulé čarodějnické procesy, nebo zbrojnice ve které se nacházejí exponáty cenné žerotínské sbírky zbraní.
  • Zámek Hošťálkovy

    Zámek Hošťálkovy

    Hošťálkovy, 79381

    (ve vzdálenosti 21,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Rozsáhlý zámek stojí uprostřed obce Hošťálkovy na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou, nad čely bočních křídel jsou umístěny dvě čtyřboké věže, ukončené ozdobnou lucernou. V zámeckém interiéru se zachovala hodnotná výzdoba, především nástěnné malby z let 1767 – 1786. Cenná je i zámecká kaple Panny Marie s dřevořezbou sv. Floriána z 18. století. Zámek obklopuje krásný anglický park.

    Na místě původní tvrze nechali Skrbenští z Hříště koncem 17. století postavit barokní zámek. Ve 2. polovině 18. století byl zámek významným centrem hudebního života. Za Arců byl zámek v roce 1740 klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče.

  • Zámek Albrechtice

    Zámek Albrechtice

    Město Albrechtice, 80118

    (ve vzdálenosti 21,3 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    U západního okraje Města Albrechtice a na pravém břehu Opavice stojí empírová budova Nového zámku. Zámek je obklopen rozlehlým a botanicky zajímavým anglickým parkem. V areálu parku byly postaveny dvě vily a skleník. Vila v severozápadní části má nad vchodem letopočet 1885 a její zajímavostí je železná konstrukce zastřešující vstupní schodiště. Východně od budovy zámku stojí druhá vila zdobená secesními prvky.

    V roce 1410 byla v Albrechticích postavena tvrz, která byla v roce 1580 přestavěna na renesanční zámek s nárožní věží. Na konci 17. století prodělal zámek raně barokní přestavbu a kolem budovy zámku byl založen rozlehlý park. Tento zámek byl značně zchátralý a v roce 1980 byl zbořen. Nový empírový zámek byl postaven v roce 1837 u západního okraje obce. Kolem zámku byl založen anglický park jehož součástí je také skleník. Nový zámek nechali postavit dva opavští velkoobchodníci a to Vincenc Tlach a Vincenc Keil. V současné době je budova bez využití.

  • Bunkr U Trati (StM-S 50)

    Bunkr U Trati (StM-S 50)

    Branná, 78825

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    StM-S 50 je objekt Československého pohraničního opevnění z roku 1938. Jedná se o atypický samostatný pěchotní srub postavený pro přímou palbu, byl také připraven pro osazení 8 cm pancéřové oponky. Objekt se nachází poblíž silnice a železnice mezi Brannou a Ostružnou. Jeho bojovým úkolem bylo postřelovat železnici a silnici. Je postaven v II. třídě odolnosti což znamená, že tloušťka stropu je 2,0 m a čelní stěny 2,25 m. Hlavní zbraní byl protitankový kanón ráže 47 mm spřažený s těžkým kulometem ráže 7,92 mm. Střílnu vytrhli a odvezli za okupace Němci. Objekt je stavebně nedokončen (chybí zához, cihelné příčky), nebyly zde zbraně ani vnitřní vybavení. Od roku 1995 se místní skupina nadšenců snaží srub stavebně dokončit a vybavit. Objekt otevřen pouze po předchozí domluvě, prohlídky pro jednotlivce i skupiny (viz. kontakt).
  • Hrad Kolštejn

    Hrad Kolštejn

    Branná 1, Branná, 78825

    (ve vzdálenosti 22,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Na území obce Branná se nachází hrad, který byl vybudován na ochranu zemské stezky z Moravy do Slezska. Byl postaven ve 13. století rodem Wustenhube. V 16. století se začalo na hradu s přestavbou na renesanční sídlo tehdejších majitelů Žerotínů. V 18. století ztratil hrad na svém významu. Poslední roky se na nádvoří hradu konají výstavy starých sovětských automobilů.

  • Větrný mlýn u Lichnova

    Větrný mlýn u Lichnova

    Lichnov, 79315

    (ve vzdálenosti 23,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    V jižní části obce Lichnov se nachází zajímavá technická památka a to kamenný větrný mlýn holandského typu. Mlýn byl pravděpodobně postaven kolem roku 1736. V roce 1995 prodělal mlýn rozsáhlou rekonstrukci a teď tvoří důstojnou dominantu krajiny. Mlýn je v soukromých rukou, je využíván jako rekreační objekt a není veřejnosti přístupný. Z původní budovy mlýna se dochoval 12 metrů vysoký válec, jež má v průměru 10 metrů. Tento válec zastřešuje kuželová břidlicová střecha. Nezpřístupněno veřejnosti!

  • Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Hlavní třída 22, Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Založení dominikánského kostela je nejasné, jedny prameny uvádí, že byl založen již na počátku 13. století, jiné, že až o sto let později. Od konce 2. světové války sloužil kostel ke studijním účelům, sídlila zde střední zdravotní škola. Od počátku 90. let 20. století je kostel rekonstruován a restaurován a v září roku 2005 se v něm opět rozezněly jeho staré varhany.
  • Zámek Třemešek

    Zámek Třemešek

    Nový Malín, 78803

    (ve vzdálenosti 26,3 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek Třemešek se nachází na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zámek je dvoupatrová obdélníková budova. Na nádvorní straně zámku je zřejmě nejcennější zámecký portál na Moravě. V zámeckém interiéru se dochovala klenutá vstupní síň s přízemními pokoji, zaklenutými křížovými a valenými klenbami.

    V 80. letech 16. století vybudovali Bukůvkové z Bukůvky renesanční zámek. V letech 1653 – 1771 patřil zámek Žerotínům. Poslední žerotínský majitel Josef Karel nechal upravit zámeckou věž na hvězdárnu. V polovině 19. století za Terschů byl zámek přestavěn v pozdně empírovém stylu. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Hrad Sovinec

    Hrad Sovinec

    autopošta Břidličná, Břidličná, 80116

    (ve vzdálenosti 26,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    První písemná zmínka o Sovinci pochází z roku 1348, kdy je zmiňován Vok ze Sovince. V období husitských válek páni ze Sovince měnili své postoje. V tomto období docházelo k zdokonalování opevnění hradu. Ke konci válek podepsali mírovou dohodu s markrabím Albrechtem Habsburským. Tuto významnou pevnost koupil roku 1623 arcivévoda Karel ve prospěch Řádu německých rytířů. Z rezidence se stalo sídlo správy pannství a důležitá pevnost řádu. V letech 1627 – 1643 byl hrad znovu rozsáhle opevňován. Roku 1643 po těžkých bojích obsadili hrad Švédové, posádka kapitulovala a mohla odejít i se svým osobním majetkem. Roku 1650 znovu získal Sovinec Řád německých rytířů. Roku 1810 přestává Sovinec plnil úlohu správního centra a v následném období je po částech rozprodáván. Až Velmistr Maxmilián III. Josef d´Este vydal v roce 1836 příkaz k zpětnému vykoupení rozprodaných částí hradu a zastavil tak jeho devastaci. V roce 1939 byl majetek Německého řádu zabaven Německou říši a od roku 1940 byl hrad užíván Wehrmachtem jako zajatecký tábor pro důstojníky. V roce 1945 hrad zkonfiskovala Československá republika. Návštěvníkům hradu jsou zpřístupněna 1. - 5. nádvoří a dále tzv. Horní hrad /nejstarší část hradu/ s vyhlídkovou věží s výhledem do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku. V bývalých konírnách jsou instalovány expozice lesnické školy na Sovinci a expozice historie hradu, v purkrabství expozice cínu a zbraní, řádu a vyznamenání i práva útrpného. V ostatních částech hradu si lze prohlédnout lapidárium, hradní komnatu i výstavu /červen-září/ Jaroslava Róny, předního českého malíře, sochaře, grafika, skláře.

    Otevírací doba v sezóně 2008 duben, říjen: soboty a neděle, 9.00 - 17.00 hod květen - září: 9.00 - 17.00 hod Zavírací den: pondělí

    Vstupné plné vstupné: 60,- Kč (dospělí) snížené vstupné: 30,- Kč (děti 6–15let,studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 150,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100% ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného prův. textu: 10,- Kč

    Slevy: členové děts. klubu Čtyřlístek Volný stup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav Přístup pro invalidy: jednotlivá nádvoří s výjimkou tzv. Horního hradu Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč

    Hrad Sovinec, výstavy v roce 2008

    Kulturní akce (název, datum):

    26. a 27.7.  PAST NA MEDVĚDA

    Sokolnické a lesnické slavnosti. Ukázky výcviku a lovu dravých ptáků s loveckými psy. Právo útrpné a mučení pytláků, včelařské, řezbářské a košíkářské řemeslo. Výstava loveckých trofejí.

    2. a 3.8.      SOUMRAK LOUPEŽNÍKŮ

    Netradiční prohlídky hradních zákoutí s večerním programem

    16. a 17.8.  HODOKVAS RYTÍŘE KOBYLKY

    Řemeslný historický jarmark s večerním programem, právem útrpným a dobovou kuchyní. V sobotu večerní program s country bálem, ohňovou show, útokem loupežníků a ohňostrojem.

    23.-24.8.     OSTŘÍ VÝCHODU

    Přehlídka bojových umění

    Září -          DNY EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

    20.-21.9.     NA PŘÍKAZ CÍSAŘE

    Netradiční vinobraní v karji brambor: přehlídka dobové módy při námluvách udatných rytířů, gotická bitva

    18.-19.10.    HOFMISTROVA ZÁVĚŤ

    Ne tradiční prohlídky  hradních zákoutí.

     

  • Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Římskokatolický děkanský barokní kostel pocházející ze 13. století, je nejlépe dochovanou gotickou památkou Šumperka. Od doby svého založení prošel několika úpravami a prodělal i požár. Dnes je objekt přístupný v rámci prohlídek historického centra.
  • Hrad Kaltenštejn

    Hrad Kaltenštejn

    Černá Voda, 79054

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina se nachází v zalesněném území na nevelkém kopci asi 9 km severně od Jeseníku. Kdy byl přeně hrad postaven není známo, první zprávy o něm jsou z roku 1296. Hrad za svou 300 let dlouho aktivní historii vyměnil mnoho majitelů, posledním z nich byl Jan Thurzo, který nechal v důsledku válečných událostí hrad rozbořit. V 19. století zde byly nalezeny historicky významné předměty z 15. století.

  • Nový Hrad

    Nový Hrad

    Bohdíkov, 78964

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina je dnes schovaná hustými lesy, ale po příjemné lesní procházce dorazíte až k honosným kamenným valům tyčící se na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Moravy. Hrad byl postaven v 1. polovině 14. století jako malý hrádek, který se až do 15. století rozrůstal. Od konce 15. století je udáván jako pustý.

  • Zámek Krnov

    Zámek Krnov

    Krnov, 79401

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek se nachází ve městě Krnov na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 380 metrů nad mořem. Budova je situována téměř ve středu města Krnova. Komplex zámeckých budov na téměř čtvercovém půdorysu je od města oddělen zdí s renesančním vstupním portálem a dvěma baštami, na nádvorní straně je arkádová chodba. Zámek je zdoben renesančními sgrafity a reliéfy. Zámek není bohužel veřejnosti přístupný.

    Na místě sídla přemyslovských knížat nechal Jiří Hohenzollern ve 30. letech 16. století postavit zámek pevnostního charakteru ve stylu severské renesance s dozníváním gotiky. Hohenzollernové tady sídlili do roku 1622, kdy zámek po konfiskaci získali Lichtenštejnové, zámek se však nestal jejich hlavním sídlem. V roce 1779 zámek vyhořel a poté byl opraven. Zámek byl majetkem Lichtenštejnů až do roku 1945. V současné době je zámek využíván Lesy České republiky.

  • Hrad Vartnov

    Hrad Vartnov

    Brumovice, 74771

    (ve vzdálenosti 29,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Na Zámeckém vrchu, zvedajícím se nad Pocheňskou přehradou a u severního okraje osady Pocheň se nachází zřícenina hradu Vartnov. Osada Pocheň je místní částí obce Brumovice a leží severozápadním směrem od této obce. Z původního hradu se dochovaly malé části zdiva a základů. Zřícenina hradu je volně přístupná.

    Hrad Vartnov byl postaven kolem roku 1238, první písemná zmínka je z roku 1377 a jeho majiteli byli páni z Vartnova. Hrad zanikl v období česko-uherských válek v roce 1474.

  • Hrad Cvilín (Šelenburg)

    Hrad Cvilín (Šelenburg)

    Krnov, 79401

    (ve vzdálenosti 30,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Hrad Cvilín (také Šelenburg, Lobenštejn) byl zbudován českým králem ve 2.čtvrtině 13.století. První písemná zpráva pochází z roku 1253. Byl v majetku opavských Přemyslovců do 80.let 15.století. Hradu se zmocnil Matyáš Korvín. Po třicetileté válce byl definitivně opuštěn a začal nezadržitelně chátrat. Zřícenina je veřejně přístupná v kteroukoli dobu. K vidění jsou rozsáhlé dochované hradby.

  • Tvrz Bohdíkov

    Tvrz Bohdíkov

    Bohdíkov u Rudy, Bohdíkov, 78964

    (ve vzdálenosti 30,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Poprvé připomínana 1576.Vlastnili ji Tobiaš Progov z Velmic,Jan Odkolek z Oujezdce pak jako konfiskat obdržel kníže Karel z Lichtenštejna. Tvrz Bohdíkov je patrové stavení obdelníkového půdorysu.Její dávnou minulost dosvědčují zbytky ranně renesančních okenních portalů,také mimořadně silné obvodové zdivo.-pod budovou rozsáhlé sklepy.Hospodařské objakty jako kovarna, pivovar se už nezachovaly.Sou zde silné přemalby až10cm.V objektu později krčma a obecní divadlo.Dnes v soukromych rukou,bohužel objekt stále chátrá!
  • Hrad Šternek

    Hrad Šternek

    Bílčice, 80311

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Šternek je zřícenina hradu, který najdeme asi dva kilometry východním směrem od obce Bílčice a nad vzdutí Kružberské přehrady v nadmořské výšce cca 350 metrů nad mořem. V lesním prostoru se dochovaly pozůstatky příkopů a obranných valů. Ve zdejším skalním útvaru jsou vidět zbytky příkopu. Zřícenina hradu je volně přístupná a nachází se stranou turistických či cyklistických tras.

    Hrad byl založen ve 14. století jako správní hrad Šternberského panství. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1397. V roce 1480 byl již hrad pustý a pomalu chátral.

  • Zámek Slezské Rudoltice

    Zámek Slezské Rudoltice

    Slezské Rudoltice, 79397

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Rozsáhlý barokní zámek stojí uprostřed obce Slezské Rudoltice na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 280 metrů nad mořem. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří, vstupní průčelí má mohutné boční rizality a zdobený vstupní portál, nad kterým je hranolová věž s cimbuřím. V přízemí se dochovaly zbytky renesančních kleneb. Kolem zámku je nevelký zámecký park s rybníkem. Kolem zámku vede červená turistická značka a také zeleně značená naučná stezka.

    Na místě původní tvrze ze 16. století byl za pánů z Hodic v 1. polovině 18. století vybudován rozsáhlý barokní zámek. Současně byl také založen zámecký park ozdobený mnoha stavbami. Zámek se stal centrem společenského života, byla tady i zámecká kapela a divadlo, zámku se tehdy začalo říkat „slezské Versailles“. Později se zde vystřídalo několik majitelů. Za 2. světové války byla na zámku umístěna část Goebbelsova nacistického ministerstva propagandy. Po roce 1945 byl zámecký areál účelově využit.

    Otevírací doba 2008 31.5. - 28.9. So, Ne 9.00 – 18.00

  • Zámek Bludov

    Zámek Bludov

    Bludov, 78961

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Nedaleko Šumperka v obci Bludov se nachází nyní nepřístupná památka, na které se provádí hloubkový historický průzkum a zvažuje se další využití zámku a jeho celého areálu. Byl postaven v 1. polovině 17. století. V 19. století na zámku velmi dobří zahradníci zkrášlili zámeckou zahradu a park. Přístupno příležitostně.

  • Zřícenina Brníčko

    Zřícenina Brníčko

    Brníčko, 78975

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina se nachází nedaleko hned několika malých vísek, Sudkova, Postřelmova a Lesnice, ze kterých se k hradu snadno dostanete. Založení hradu se datuje do první poloviny 14. století. Hrad měl pověst nedobytné pevnosti, i přesto je od začátku 16. století uváděn již jako pobořený a pustý.

  • Kaplička Na hřebeni

    Kaplička Na hřebeni

    Staré Město, 78832

    (ve vzdálenosti 32,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Ze Starého Města půjdete po modré turistické značce do Stříbrnic (4 km) a zde od kostela zase po modré směr Lesní kaple (2 km). Před mnoha lety v rozlehlých hvozdech Lichtenštejnského panství v mlze zabloudila žena. A právě v místě, kde dnes stojí kaple, se jí podařilo se znovu zorientovat. Z vděčnosti k nápomocné Matce Boží zde nechala postavit dřevěná boží muka s obrázkem Panny Marie. Posléze byla dřevěná stavba nahrazena kamennou a v r. 1887 vystavěli obyvatelé Nového Rumburku (zaniklá osada u Stříbrnic, dnes jen několika domů) krásnou kapličku. Ta však díky času a vandalům zchátrala. V l. 2003 - 2004 byla obnovena do původní podoby zejména díky podniku Lesy ČR. 9. 10. 2004 se konalo slavnostní vysvěcení. Nad vchodem do kapličky je nápis: Marie, utěšovatelka nemocných.

  • Raabův větrný mlýn

    Raabův větrný mlýn

    Hlavnice, 74752

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Západním směrem nedaleko obce Hlavnice u silnice vedoucí z této obce do osady Bratříkovice stojí dřevěný větrný mlýn. Objekt mlýna je památkově chráněný. Jedná se o mlýn německého beranního typu. Budova mlýna je zachovalá, pouze lopatky jsou poškozené. Mlecí zařízení se do dnešních dnů nedochovalo. Na přední stěně mlýna a na střeše je šindelová krytina. Do mlýna se vstupovalo zastřešenou malou pavlačí u zadní stěny. Budova mlýna je vysoká 11,4 metrů. Z původního zázemí mlynáře se dochovala pouze stodola, obytný dům byl zbourán. V osmdesátých letech 20. století byla u mlýna vybudovaná nová obytná mlynářská chalupa, která sloužila jako muzeum. Kromě tohoto domku byly do areálu mlýna přestěhovány z nedalekého okolí tři dvoupatrové šprýchary. Po komplikacích s restitucí dnes ovšem mlýn opět chátrá.

    Ještě v druhé polovině 20. století tu stávaly dva větrné mlýny. Mlýn blíž k obci byl nazýván Grossův a pocházel z roku 1810. Druhý mlýn Raabův se dochoval do dnešních dnů, ale záznamy o jeho vybudování se nedochovaly. První zmínka o druhém mlýně je z roku 1879. V 50. letech 20. století stály ještě oba mlýny a měly zachované mlecí zařízení, ale podle záznamů z roku 1979 již stál pouze jeden mlýn a to Raabův. Původně tvořil areál mlýna obytný dům, výměnek, chlévy, stodola a větrný mlýn.

  • Fulštejn

    Fulštejn

    Bohušov, 79398

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Rozsáhlá zřícenina hradu ze 13. století na svahu nad řekou Osoblahou nedaleko obce Bohušov. Při návštěvě zříceniny hradu Fulštejn vstoupíte na soukromé pozemky, na nichž by měl v budoucnosti vzniknout lesopark se sbírkovými dřevinami, který by sloužil k odpočinku i poučení široké kulturní veřejnosti. Zatím je areál neudržovaný a volně přístupný (cca 500 metrů od železniční zastávky Bohušov). Okolí zříceniny hradu Fulštejna sloužilo jako romantické výletní místo již ke konci předminulého a začátkem minulého století.

  • Farní kostel Sv. Kateřiny Alexandrijské Vidnava

    Farní kostel Sv. Kateřiny Alexandrijské Vidnava

    Kostelní 2, Vidnava, 79055

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Vznik farního kostela ve Vidnavě se datuje k roku 1285. Vnitřní malby zde v roce 1910 provedl místní rodák, malíř kostelů Alois Bauch. Jeho malby jsou dochovány dodnes.
  • Hrad Vildštejn u Budišova

    Hrad Vildštejn u Budišova

    Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zříceninu hradu Vildštejn najdeme severozápadně od města Budišov nad Budišovkou. Zbytky hradu jsou na skalnatém kopci nad údolím tvořeným říčkou Lobník. Jihovýchodně se nad zříceninou zvedá vrchol kopce Kopřivná ( 641 m.n.m.). Z původního hradu se do dnešních dnů dochovaly pozůstatky hradeb v přední části hradu, části základových zdí, část bývalé věže, valy a rozlehlý příkop. Zbytky hradu jsou ukryté v lesním porostu.

    Nedaleko zříceniny se zvedá skála nesoucí název Kazatelna. V okolí zříceniny a u tohoto skalního útvaru se v roce 1621 ukrýval J.A. Komenský po té, co musel utéct z města Fulneku. Ke zřícenině hradu Vildštejn vede z města Budišova nad Budišovkou červená turistická značka a hrad je volně přístupný.

    Hrad Vildštejn byl postaven koncem 13. století a byl správním centrem budišovského panství. První písemná zmínka o hradě je z roku 1316 a v této době byl majetkem pánů Dětřicha a Jindřicha z Fulštejna. Hrad byl pobořen ve 14. století v období válek mezi dvěma hrabaty a to Joštem a Prokopem.

  • Památník Cesta česko-německého porozumění

    Památník Cesta česko-německého porozumění

    Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    V místech kde se dnes nachází tato cesta byla v roce 1758 svedena bitva mezi rakouským vojskem generála Laudona, které zvítězilo a pruskou armádou. Tato bitva a řada dalších přinutili Prusy opustit Moravu. Ještě v tom roce se ale Prusové na Moravu vrátili a oblehli Olomouc. Pruský panovník nechal vojku poslat zásoby. V ústrety pruskému zásobování vyšlo vojsko generála Laudona. Generál nechal vystavět tábor nedaleko obce Guntramovice. Poblíž tohoto místa byla dlouhá bitva a vojsku generála Laudona se díky překvapení podařilo zvítězit nad přesilou Prusů. Vozy dopravující zásoby byly zcela zničeny. V místech kde se bitva odehrála byl nad hromadným hrobem padlých vojáků vybudován památník a od památníku je vystavěna část cesty česko-německého porozumění. Cestu tvoří žulové bloky, na kterých jsou uvedeny údaje jednotlivých stavitelů cesty a prvních 23 žulových kamenů bylo na své místo položeno v roce 1999.

  • Zámek Štemplovec

    Zámek Štemplovec

    Holasovice, 82415

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Empírový zámek stojí na mírném návrší uprostřed vsi Štemplovec na Opavsku v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Opava v nadmořské výšce cca 350 metrů nad mořem. Zámek leží stranou hlavních cest. Zámek je patrová obdélníková budova s dvoupatrovým středním rizalitem se štítem. Zámek obklopuje rozlehlý park se vzácnými dřevinami. Kolem zámeckého parku obchází žlutá turistická značka vedoucí až k arboretu Nový Dvůr.

    Na místě původní tvrze nechali Neuhausenové ve 2. polovině 17. století vybudovat barokní zámek, který byl za Skrbenských z Hříště na začátku 19. století empírově přestavěn. V současné době slouží zámek jako charitní domov.

  • Bunkr U potoka (K-S 5)

    Bunkr U potoka (K-S 5)

    Králíky, 80053

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Samostatný pěchotní srub postavený v roce 1936 je od první poloviny 90tých let v péči KVH Kralka. Je jedním z nějvětších ve své třídě (disponuje dvěma střeleckými místnostmi a třemi zvony). Většina interiéru je postupně rekonstruována do podoby z roku 1938, kdy byl objekt plně vybaven a vystrojen, obsazen posádkou, obehnán protitankovými a protipěchotními překážkami a napojen na rozsáhlou podzemní telefonní síť. V expozici je k vidění originální pevnostní čerpadlo Buldog, dieselagrefát na výrobu elektřiny, ukázka ubytování vojáků v objektu a také originální zbraně - lehké kulomety, dvojče těžkých kulometů a protitankový kanón vz. 36, který by v torzu dovezen z Francie (kam jej během války odvezli Němci) a pečlivě opraven. Po druhé světové válce vytrhal z objektu kovošrot Hradec Králové pancéřové zvony. Současné zvony na objektu jsou makety, jejichž rozměry přesně odpovídají originálům. Na prohlídku doporučujeme teplé oblečení a turistickou obuv, přístup je veden od obce Dolní Morava pěšky.
  • Větrný mlýn v Cholticích

    Větrný mlýn v Cholticích

    Litultovice, 74755

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    U severního okraje osady Choltice najdeme chráněnou technickou památku dřevěný větrný otočný mlýn beranního typu, který byl postaven v roce 1833. Do obce Choltice byl tento mlýn přestěhován v roce 1878 z obce Sádek. Mlýn pracoval do roku 1950. V roce 1969 byla budova mlýna rekonstruovaná. V interiéru mlýna byla umístěna muzejní sbírka hospodářských potřeb jako sekernické nářadí, žentoury či mlýnské kameny. Dnes již mlýn nefunguje jako oficiální muzeum, ale po telefonické domluvě je možné absolvovat prohlídku s výkladem (vstupné dobrovolné).

  • Zámek Neplachovice

    Zámek Neplachovice

    Neplachovice, 74774

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek stojí na mírném návrší na okraji vsi Neplachovice na Opavsku v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Opava v nadmořské výšce cca 340 metrů nad mořem. Zámek je patrová obdélníková budova s nízkou valbovou střechou a středním rizalitem na jižním vstupním průčelí. Kolem zámku je rozlehlý zámecký park. Zámek je umístěn po pravé straně silnice vedoucí do Krnova. V blízkosti zámku prochází žlutá turistická značka vedoucí až k arboretu Nový Dvůr.

    Původní tvrz byla za Lichnovských z Voštic ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. V roce 1778 vyplenili objekt pruští vojáci, poté zámek zanikl. Místo něj pak Marie Elgerová z Eichbergu nechala v letech 1833 – 1834 postavit nový empírový zámek. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Zámek Úsov

    Zámek Úsov

    Zámecká 1, Úsov, 78973

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Dnes znám spíše jako lovecko - lesnické muzeum. Nabízí expozice mnoha druhů živočichů od hmyzu až po šelmy. Původní hrad byl postaven v polovině 13. století. Po dobytí a poničení švédskými vojsky v 17. století byl přestavěn na barokní zámek. Této přestavby se ujal italský architekt Domenico Martinelli. Expozice muzea, kromě živočichů všech možných druhů, nabízí také ukázky pytláckých zbraní. Dále zde najdeme galerii L. Bartoše, významného šumperského malíře.

  • Bunkr Utržený (K-S 12b)

    Bunkr Utržený (K-S 12b)

    Králíky, 56169

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Izolovaná dělostřelecká pozorovatelna, jediná svého druhu na našem pohraničním opevnění. Jako unikát je zde poslední pancéřový zvon na Králicku. Dále se zde dodnes dochovaly pancéřové dveře nebo nádrže na vodu. Od pozorovatelny je jeden z nejkrásnějších pohledů na Králický Sněžník i Hrubý Jeseník a nádherný rozhled po okolí.
  • Zámek Jezdkovice

    Zámek Jezdkovice

    Jezdkovice, 82417

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Ve středu obce Jezdkovice stojí barokní budova zámku. V současné době je v objektu zámku umístěn obecní úřad, klubovna mládeže, knihovna, obecní byt a prodejna smíšeného zboží. Zámek je veřejnosti volně přístupný. I přes to, že v budově sídlí obecní úřad, nepůsobí budova zámku zrovna reprezentativně, jelikož jsou prováděny jen ty nejnutnější opravy. Kolem zámku byl vybudován zámecký park, který je v současné době využíván k relaxačním procházkám.

    V roce 1618 byl na území Jezdkovic postaven renesanční zámek. V první polovině 18. století nechali Halamové z Jičína zámek přestavět v barokním slohu. Od roku 1821 do roku 1945 byli majiteli zdejšího zámku Sedlničtí z Choltic.

  • Hora Matky Boží

    Hora Matky Boží

    Králíky, 56169

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Poutní místo Hora Matky Boží u Králík nechal vybudovat Tobias Johannes Becker, který si toto předsevzal již jako mladík. Vybudoval kostel s křížovou cestou, která společně s alejí spojuje Horu Matky Boží s městem. Areál v 1. polovině 20. století chátral a byl ve špatném stavu. Později byl opraven a od roku 1972 je kulturní památkou. Každoročně toto místo láká spoustu turistů a poutníků.
  • Zámek Zábřeh

    Zámek Zábřeh

    Zábřeh, 78901

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek se nachází ve městě Zábřeh na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zámek se skládá ze 2 slohově odlišných částí – ze severního obdélníkového patrového barokního křídla, v němž je průjezd se zazděnými erby, a ze západní starší části, jejímž jádrem je patrová obdélníková budova, ke které přiléhá hranolová čtyřpatrová věž. Svah pod zámkem je upraven jako park.

    Původní tvrz vznikla pravděpodobně ve 14. století. V polovině 14. století patřila tvrz králi, od něhož ji získali páni ze Šternberka, poté páni z Kravař. Již koncem 14. století byla tvrz přestavěna na gotický hrad. V polovině 15. století koupili Zábřeh Tunklové z Brníčka a vytvořili z něj centrum obrovského panství, také nechali hrad rozšířit a upravit. V roce 1510 koupili hrad Trčkové z Lípy. Ve 2. polovině 16. století byl hrad za pánů z Boskovic přestavěn na renesanční zámek. V roce 1623 získali zkonfiskované panství Lichtenštejnové. Za třicetileté války vyplenili zámek Švédové. V roce 1661 byl zámek upraven v barokním stylu. V letech 1727 – 1736 bylo přistavěno severní zámecké křídlo. Ve 40. letech 18. století poškodili zámek Prusové. V roce 1793 část zámku vyhořela a v roce 1795 byla obnovena. V roce 1849 koupilo zámek město. V zámeckém areálu bylo umístěno okresní hejtmanství a soud, také dnes slouží zámecký objekt správním účelům (městský úřad).

  • Hrad Šternberk

    Hrad Šternberk

    Horní nám. 6, Šternberk, 78501

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Hrad Šternberk je výraznou dominantou městské památkové zóny stejnojmenného městečka na okraji Nízkého Jeseníku. Byl založen ve 13. století rodem Šternberků. Mezi nejstarší dochované části hradu patří zbytky opevnění hlavního paláce a válcová věž s až 4 m silným zdivem. V 2. polovině 14. století začal Albert ze Šternberka s přestavbou, z které se zachovala hradní kaple se zbytky nástěnných maleb ze života Panny Marie a portál. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a mohutným požárem z roku 1538. Následně byl obnoven a přestavěn v renesančním stylu. Další škody způsobila třicetiletá válka. Poslední obnova proběhla po 2. světové. válce. V současnosti jsou v interiérech hradu vystavovány sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou

    Halaškovo náměstí 1, Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Výstavba pozdně barokního chrámu v Budišově započala v roce 1746 pod vedením architekta M. Thalherra a o deset let později byl kostel vysvěcen. Zajímavé je, že věže kostela byly více než 150 let jen provizorně zastřešeny, protože na jejich dostavbu nebyly peníze. Dobudovány tak byly až roku 1912 díky místní veřejné sbírce.

    Vzácná je barokní výzdoba interiéru - např. obraz sv. Barbory či varhany upravené kolem roku 1930. Největším klenotem je ovšem pozdně gotická soška Madony z přelomu 15. a 16. století.

  • Zámek Dolní Životice

    Zámek Dolní Životice

    Dolní Životice, 74756

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek stojí na severním okraji vsi Dolní Životice na Opavsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce 350 metrů nad mořem. Zámek je jednoduchá patrová dvoukřídlá budova s valenými klenbami v přízemí. Kolem zámku je nevelký zámecký park. Přístup je možný po hlavní silnici číslo 46 z Opavy do Moravského Berouna. V obcí Hertice je odbočka vlevo směrem na Dolní Životice. Při příjezdu z tohoto směru je zámek vidět hned po příjezdu do Dolích Životic.

    Tzv. horní tvrz ze 14. století byla ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. Za Orlíků z Laziska byl zámek v 1. polovině 18. století rozšířen. Na počátku 19. století nechal zámek rozsáhle upravit hrabě Jan Larisch-Mönnich. V roce 1870 byly provedeny novorenesanční úpravy. Později byl zámek využíván jako kanceláře a byty.

  • Hotel Kačenka

    Hotel Kačenka

    Dolní Hedeč 120, Králíky, 56169

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Rodinný hotýlek s restaurací u kláštera a kostel Panny Marie v Králíkách.
  • Zámek Stěbořice

    Zámek Stěbořice

    Stěbořice, 74751

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    V jižní části obce Stěbořice stojí empírový zámek. Hlavní budova zámku je dvoupatrová a nad střechou se v jejím středu zvedá malá věžička, ve které je umístěný malý zvon. Dvě vedlejší křídla přiléhající k hlavní budově jsou jednopatrová. Nad vchodem do hlavní budovy je balkon. Zámecká budova není v dobrém stavu, má částečně opadanou omítku. Zámek není veřejnosti přístupný, byl využíván jako domov mládeže. Zámek je obklopen krajinářským parkem s oranžerií.

    Zámek ve Stěbořicích vznikl koncem 17. století přestavbou hospodářského stavení, které patřilo cisterciáckým mnichům. Zámek nechal postavit tehdejší majitel obce a to hrabě Caesar Neuhaus. Původní podoba zámku byla barokní. Na přelomu 18. a 19. století se zámek stává majetkem Pinů z Friedenthalu, kteří jej na počátku 19. století přestavěli empírově a kolem zámku nechali založit krajinářský anglický park. V parku nechali postavit rodinnou hrobku a oranžerii. K posledním majitelům zámku ve Stěbořicích patřil rod Janottů.

  • Areál čs. opevnění Milostovice

    Areál čs. opevnění Milostovice

    Opava, 74707

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Nedaleko Milostovic vzniká od roku 1995 v přehledném rovném terénu památník čs. předválečného opevnění. Skládá se z tří těžkých objektů (OP-S 25 U trigonometru, OP-S 26 U Milostovic a OP-S 27 Paletovo pole) a dvou lehkých objektů vz. 37. Hlavní pozornost KVH Opava, který rekonstrukci provádí, je soustředěna na srub OP-S 25 U trigonometru. Snahou je uvést tento objekt do stavu, jak by vypadal při úplném dokončení a vyzbrojení. V roce 1938 byl však objekt jen několik měsíců po betonáži na své dokončení a vyzbrojení teprve čekal. Během okupace jej německá armáda vybavila k nácviku bojů o opevnění. Proto také na objekt nechala osadit dva pancéřové zvony původně z ostravských objektů. Posléze však objekt tak jako ostatní chátral. Dnes je již ale v péči KVH Opava, jejíž členové vás ochotně provedou. Areál opevnění je zajímavý svým umístěním v rovině, takže si můžete udělat velice přesnou představu o rozmístění okolních objektů a jejich vzájemných křížových palbách.
  • Hrad Rychleby

    Hrad Rychleby

    Uhelná, 79068

    (ve vzdálenosti 40,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina se nachází na skalnatém ostrohu nad Račím potokem. Hrad byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. V 15. století byl hrad dobyt a opuštěn. Na počátku 20. století byla zřícenina opravena.

  • Zámek Slavkov u Opavy

    Zámek Slavkov u Opavy

    Slavkov, 74757

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Na místě původní tvrze byl ve 2. polovině 16. století za Vlků z Konecchlumí vybudován renesanční zámek. V roce 1677 získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří však na zámku nesídlili, zámecký objekt sloužil pouze hospodářským a úředním potřebám. V roce 1908 koupili zámek Weisshunové, kteří provedli rozsáhlé zámecké úpravy. Od posledních majitelů Thienů přešel zámek v roce 1945 do majetku státu. V současné době je zámek využíván jako charitní domov.

    Na místě původní tvrze byl ve 2. polovině 16. století za Vlků z Konecchlumí vybudován renesanční zámek. V roce 1677 získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří však na zámku nesídlili, zámecký objekt sloužil pouze hospodářským a úředním potřebám. V roce 1908 koupili zámek Weisshunové, kteří provedli rozsáhlé zámecké úpravy. Od posledních majitelů Thienů přešel zámek v roce 1945 do majetku státu. V současné době je zámek využíván jako charitní domov.

  • Zámek Melč

    Zámek Melč

    Melč, 74784

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    U jižního okraje obce Melč stojí rozlehlá empírová budova zámku, která je obklopena parkem. Zámek je jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem. V rozlehlém parku se daří růstu vzácným druhům dřevin. Budova zámku včetně parku je chráněnou kulturní památkou. V minulých letech byla budova zámku využita jako lázně, zotavovna a nemocnice. Od počátku 20. století do roku 1985 byla v budově zámku umístěna zvláštní internátní škola, která byla později přebudována na dětský domov. Zámecký park byl citlivě upraven a bylo tu umístěno několik dětských hřišť.

    V místech panského dvora nechal František Josef z Hodic vybudovat počátkem 18. století barokní zámek. Kolem zámku byl založen park s vzácnými druhy stromů a keřů. V roce 1755 byl zámek a panství prodán opavské jezuitské koleji. V roce 1773 vlastnil Melč po zrušení jezuitského řádu studijní fond. V roce 1810 bylo panství včetně zámku prodáno hraběti z Tenczina, vlastníkovi vikštejnského panství. Tento nový majitel nechal zámek přestavět v empírovém slohu.

  • Státní zámek Jánský vrch

    Státní zámek Jánský vrch

    zámek Jánský Vrch, Javorník, 79070

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Historie zámku Jánský Vrch, započala snad již v 2. polovině 13.století, kdy byl postaven na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hrad. V průběhu 15.století byl hrad značně poškozen. Velká obnova a přestavba objektu, která probíhala na konci 15.století, započala až za biskupa Jana Rotha. K definitivní přestavbě původního hradu, později sídla s pohodlnějším pozdně renesančním palácem na barokní zámek, došlo za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716 - 1795). Nyní je objekt ve správě Státního památkového ústavu v Olomouci.
  • Zámek Štáblovice

    Zámek Štáblovice

    Štáblovice, 74782

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    V jižní části obce Štáblovice stojí trojkřídlový zámek, obklopený zámeckým parkem. Zámek je zdoben sgrafity. V období druhé světové války byla budova zámku značně zničena probíhajícími boji. V 50. letech 20. století byly provedeny opravy objektu. Zámek byl využíván ke kulturním akcím, v jeho interiéru byl kinosál a sál s jevištěm. Od této rekonstrukce nebyl zámek až do konce 20. století opravován. V roce 2001 byl zámek i s parkem prodán soukromé firmě, což znamenalo záchranu objektu. V současné době probíhá rekonstrukce budovy zámku i přilehlého parku. Kolem areálu zámku prochází modrá turistická značka vedoucí od železniční stanice Štáblovice a pokračuje dále přes obce Lipina, Filipovice a Radkov do rekreační osady Podhradí v údolí řeky Moravice.

    V obci byla postavena tvrz a první písemná zpráva o této tvrzi je z roku 1528. V roce 1558 se majitelem obce a zdejší tvrze stává pan Rožmberk z Ketře, který nechal tvrz přestavět v nevelký renesanční zámek. V 17. století se majitelem obce stal Jan Lescourant, který nechal zámeček přebudovat v barokním slohu. Dnešní podoba zámku je po přestavbě provedené v druhé polovině 18. století, kdy byla obec a zámek majetkem Sobků z Kornic. Sobkové vlastnili obec až do roku 1945. V druhé polovině 18. století nechali Sobkové založit za zámkem okrasný francouzský sad. V první polovině 19. století byl tento rozšířen o část před zámkem, kterou tvořil přírodně krajinářský park s řadou exotických dřevin.

  • Zřícenina Hoštejn

    Zřícenina Hoštejn

    Hoštejn, 80597

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Skromná zřícenina hradu Hoštejn stojí na návrší nad stejnojmennou obcí na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zachovala se pouze soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu je zbytek zdí paláce a pod ním sklep. Na nejvyšším místě hradiště byl v roce 1845 postaven jehlancový památník, připomínající otevření železnice Olomouc-Praha. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil po roce 1278 pravděpodobně Boreš ml. ze Šumburka a bojoval odtud proti králi Václavu II. Proto nechal panovník hrad dobýt. Ve 14. století získali Hoštejn Šternberkové, v roce 1424 jej poškodila vojska Albrechta Rakouského. V roce 1464, když jej koupili Tunklové, byl již hrad pustý a nebyl obnoven. Zkázu dovršila výstavba železniční trati – tehdy byly hradní zříceniny rozebírány.

  • Zámek Dubová

    Zámek Dubová

    Radkov, 80982

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Ve středu osady Dubová, což je místní část obce Radkov stojí barokní budova zámku. Objekt zámku má obdélníkový půdorys a jedno patro. Průčelí zámku směřuje do krajinářského parku. Střed průčelí zdobí rizalit s pilastry a nad ním je na střeše malá věžička. Nad vjezdem do objektu zámku je vybudován balkon, který podepírají dva polosloupy. Balkon zdobí umělecky zhotovená mříž. Zámek je veřejnosti nepřístupný, zámecká budova je využívaná jako dětský domov.

    Osada Dubová se do roku 1945 nazývala Horní Vikštejn. V místech dnešní osady stával kolem roku 1640 poplužní dvůr, který patřil k hradu Vikštejn a kolem něj byla vystavěna kamenná zeď. V 18. století byl nedaleký hrad Vikštejn natolik zchátralý, že se jeho tehdejší majitel Jan Julius Frobel rozhodl v roce 1774 až 1776 přestavět poplužní dvůr na barokní zámek a kolem zámku byl založen krajinářský park. V okolí zámku vznikla nová osada Horní Vikštejn. Po té se v držení zámku vystřídalo několik šlechtických rodů a v roce 1884 koupil zámek i s okolním panstvím rod Razumovských, kteří zámek vlastnili až do roku 1945. V období druhé světové války byla budova zámku využívaná jako lazaret wehrmachtu. Po válce byl Razumovským majetek zabaven a v 50. letech 20. století bylo v zámku umístěno zemědělské učiliště. V 60. letech 20. století byla v objektu zámku zvláštní škola a dětský domov a od roku 2004 je v zámecké budově jen dětský domov.

  • Svatojánský most v Litovli

    Svatojánský most v Litovli

    Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Svatojánský most v Litovli je nejstarším mostem na Moravě a třetím nejstarším v České republice. Dokončen byl již před rokem 1592, kdy byl poprvé zmíněn v kronikách. Most, který stojí na 6 pilířích, byl v průběhu staletí mnohokrát poškozen velkou vodou, ale vždy odolal. V 18. století byla na most instalována socha sv. Jana Nepomuckého. Zatím poslední velkou rekonstrukcí prošel po velké povodni z roku 1997, byl celý nově restaurován a částečně změnil svou podobu směrem k historickému původnímu vzhledu. V současné době je most přizpůsoben provozu pro pěší, cyklisty a jednosměrně i pro automobilovou dopravu. Dlouhý je přibližně 60 metrů a je tvořen 6 kamennými klenbami.

  • Tvrz Bouda

    Tvrz Bouda

    Těchonín, 56166

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Dělostřelecká tvrz Bouda ležící v nejvýchodnější části Orlických hor (cca 10 km od Jablonného n. O.) je největším muzeem pohraničního opevnění na českém území. Tvrz byla zbudována v letech 1935-1938 jako součást pohraničního opevnění. V roce 1990 byla zrekonstruována. V roce 1995 byla prohlášena za kulturní památku. Každoročně navštíví Boudu přes 15 tisíc lidí.

    Otevřeno je od května o září denně, v říjnu o sobotách, nedělích a ve státní svátek. Organizovány jsou čtyři typy prohlídek - miniprohlídka (40 minut, 40 Kč), základní prohlídka (80 minut, 50 Kč), kompletní prohlídka (140 minut, 70 Kč) a nadstandardní prohlídka (260 minut, 110 Kč).

  • Hrad Vikštejn

    Hrad Vikštejn

    Vítkov, 74901

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány.

  • Kostel Nanebevzetí panny Marie v Opavě

    Kostel Nanebevzetí panny Marie v Opavě

    Rybí trh, Opava, 74601

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Kostel Nanebevzetí panny Marie je velmi významnou gotickou památkou Opavy. Jedná se o mohutný trojlodní kostel s příkrou střechou, raně gotickou jižní věží zakončenou barokní laternou a nedokončenou severní věží s cimbuřím. V roce 1995 byl kostel prohlášen Národní kulturní památkou. Kostel nechal postavit řád německých rytířů koncem 14. století v místech, kde stával románský kostelík z počátku 13. století. Po požáru v roce 1758 byl v kostele vybudován nový interiér a to klenby a vnitřní vybavení v barokním slohu. Na nové výzdobě se podíleli sochař J.Schuber a malíři I. Raab a F.I. Leichert. V interiéru kostela je mramorový náhrobek Karla Lichtenštejnského z roku 1767 a jeho autorem je J. Lehner.
  • Loštice

    Loštice

    Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

  • Weisshuhnův kanál

    Weisshuhnův kanál

    Hradec nad Moravicí, 74742

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

     Weishuhnův kanál je zajímavou technickou památkou, kterou najdeme v osadě Žimrovice. Jedná se vodní náhon jehož délka má necelé čtyři kilometry. Byl vybudován jako zdroj levné energie pro papírnu, kterou koncem 19. století nechali v Žimrovicích postavit bratři Weisshuhnuvé.

    Vodní příkop byl vybudován v strmých skalních svazích a stěnách a cestou bylo třeba překonat četné průrvy. Vodu tento příkop čerpá z řeky Moravice v místech Papírenského splavu. Výstavba vodního díla byla schválena v roce 1890 a již v roce 1891 byl vodní příkop dokončen. Nedaleko Papírenského splavu je vodní tunel, který je dlouhý 45 metrů. Tunel byl vyražen v čedičové skále vrcholku Kozí hřbet. Nedaleko vodního tunelu byl vybudován akvadukt.

    Toto vodní dílo bylo rovněž využíváno k splavování dřeva potřebného v papírně. Na vodním díle byly z tohoto důvodu provedeny určité úpravy a to v místech kde se napojuje tunel byla vybudována stavidla. Dříví se do továrny tímto způsobem dopravovalo až do roku 1966. Voda z vodního kanálu poháněla Girardovy turbíny, umístěné v areálu papírny. V roce 1927 byly původní turbíny nahrazeny Francoisovými turbínami. V současné době je toto unikátní vodní dílo pečlivě udržováno a je chráněno jako technická památka. Kolem části vodního kanálu a k papírenskému splavu vede z Hradce nad Moravicí červená turistická značka.

  • Kaple svatého Kříže v Opavě

    Kaple svatého Kříže v Opavě

    Opava, 74601

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Kaple svatého Kříže je významnou gotickou cihlovou památkou. Kaple byla postavena na půdorysu oktogonu s nárožními pilíři. Inspirací pro její stavbu byl kostel svatého Karla v Praze. Kaple je vzácnou ukázkou slezské cihlové gotiky a nástěnných maleb z 15. století v interiéru. V roce 1995 byla kaple vyhlášena Národní kulturní památkou. Kapli nechal v roce 1394 postavit opavský kníže Přemek I. Spodní část kaple je z lomového kamene a horní cihlová část je od spodní oddělena římsou. Půdorys oktogonu doplňují nárožní pilíře. Kaple má dva portály zdobené profilováním. V interiéru kaple se dochoval cyklus fresek z 15. století. V období třicetileté války byla kaple využívána švedským vojskem k bohoslužbám, díku tomu se někdy používá název Švédská kaple.

  • Státní zámek Hradec nad Moravicí

    Státní zámek Hradec nad Moravicí

    Městečko 2, Hradec nad Moravicí, 74741

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Uprostřed přírodně-krajinářského parku stojí Bílý zámek, který byl postaven v empírovém slohu. Byl vybaven luxusně zařízenými reprezentačními salony a hostinskými apartmány. V blízkosti hlavní zámecké budovy stojí Červený zámek postaven v novogotickém stylu, Bílá věž a hradební zeď. Vedle příjemné procházky parkem můžete navštívit restauraci, případně se zúčastnit některé z kulturních akcí v koncertním sále.
  • Zámek Bílá Lhota

    Zámek Bílá Lhota

    Bílá Lhota, 78326

    (ve vzdálenosti 46,9 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Nevelký zámek se nachází ve vsi Bílá Lhota na Olomoucku. Více než architektonicky nevýrazná čtyřkřídlá zámecká budova přitahuje pozornost arboretum, které dnes obsahuje více než 500 druhů listnatých, jehličnatých i stále zelených dřevin. Pozoruhodná je např. zřejmě nejstarší a největší kolekce japonských javorů u nás nebo skupina dubů starých téměř 400 let. V areálu se konají i výstavy s botanickou tematikou a další kulturní akce.

    V 16. století byl vybudován nevelký renesanční zámek. Za Horchbergů byl zámek ve 40. letech 18. století barokně přestavěn. Na počátku 19. století byl zámek klasicistně upraven a kolem něj založen zámecký park. V letech 1926 – 1940 proměnil Quido Riedel park na pozoruhodné arboretum s cennými dřevinami. Část zámku pak byla využita pro potřeby arboreta.

  • Tvrz Unčovice

    Tvrz Unčovice

    unčovice, Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Obdélná patrová středověká tvrz s oválnou věží, pískovcovými renesančními portály, klenutými stropy, na svahu s hospodářskou budovou. Vznikla v první polovině 14.století za pánů z Lipé, poprvé se připomína v roce 1398. Původně tvrz rozsáhlejší. Dnes bohužel v držení zěmědělského družstva devastace pokračuje a tvrz je nepřístupná.

  • Fort č.2 Radíkov

    Fort č.2 Radíkov

    Vrchní, Olomouc, 77002

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Fort č.2 v Radíkově je zcela unikátní pevností a to nejen z hlediska architektonického.Nikde jinde na celém území dnešní ČR nebyla podobná pevnůstka realizována.Je zapuštěn do kopce nad Radíkovem,přičemž jeho nejvyšší bod sahá až do výšky 444m.n.m..Byl poslední realizovanou pevností na našem území až do výstavby železobetonových pevností v pohraničí proti hitlerovskému Německu.A proč byl vlastně postaven?Po roce 1870 došlo k vypracování projektů na rozšíření pevnostního rayonu olomoucké fortové pevnosti z důvodu zvětšení dostřelu děl.Hlavním cílem bylo ochránit bastionovou pevnost před moderním dělostřelectvem.Původní Fortový věnec vyprojektovaný v roce 1840 se měl po roce 1870 rozšířit o samostatně stojící skupiny fortů-tzv.festy.Celkem měli být 3-Fest "Baba",Fest "Chlum" a Fest "Svatý Kopeček".Z těchto festů byl realizován pouze fort č.II,který byl součástí festu Svatý Kopeček.Radíkovská pevnůstka byla vybudována v letech 1871-1876 ovšem nebyla zcela dokončena.Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1886-konkrétně byla vyražena odvodňovací štola.Pevnůstka nebyla nikdy dobývána.Bouhužel?Bohudík?O pár let později (v roce 1894),kdy přestala plnit svou původní funkci,jelikož ve vztazích s Pruskem došlo ke značnému zlepšení,ji prodala armáda do soukromých rukou a začla její postupná devastace.Za války ji vlastnila německá rodina,která kolaborovala s nacisty.Spravedlivá odplata přišla po válce,na základě Benešových dekretů se musela odstěhovat a fort připadl opět státu potažmo armádě.Ta jej využívala jako skladiště.Později zde sídlila drogerie (Barvy,laky),dále se zde vyráběla pyrotechnika.Nakonec se v roce 2006 dostal bohudík do rukou o.s.Fort Radíkov,které se snaží tento fort postupně renovovat,zviditelnit,pozdvihnout jeho ztracenou slávu a dále najít jeho uplatnění v současné době.
  • Zámek Tatenice

    Zámek Tatenice

    Tatenice, 56131

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Pozdně renesanční zámek se nachází uprostřed obce Tatenice v Pardubickém kraji. Zámek je dnes patrový dvoukřídlý objekt, který má obnovená ostění oken a fasády zdobené psaníčkovým sgrafitem. V 1. patře východního zámeckého křídla byla při generální rekonstrukci zřízena novodobá arkáda. Ve východním křídle se dochovalo zdivo z původní tvrze, kterou dodnes připomínají valené sklepy a tři přízemní místnosti. Na obou průčelích severního křídla jsou krásné portály zdobené plameňáky a erby stavebníka a jeho manželky se stylizovanými delfíny. Některé komnaty v přízemí a patře severního křídla i prostory schodiště mají nádhernou velmi plastickou štukovou výzdobu.

    Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím nechal kolem roku 1600 s použitím části gotické tvrze postavit Ladislav Velen ze Žerotína. Při pobělohorských konfiskacích však Žerotínové o zámek přišli a noví majitelé Lichtenštejnové o něj nejevili velký zájem. Zámek chátral a v roce 1798 jej navíc vážně poškodil požár. Nejvíce poškozené jižní křídlo bylo strženo a nahrazeno nevzhlednými hospodářskými budovami, odstraněny byly i arkádové ochozy. Západní křídlo bylo pouze provizorně opraveno. Zbylá část zámku byla od 60. let minulého století do roku 1985 nákladně rekonstruována, přičemž byly odstraněny novější hospodářské objekty i nejvíce zchátralý západní trakt. V současné době je v zámku obecní úřad a v areálu zámku se pořádají různé kulturní a společenské akce.

  • Farní kostel Navštívení Panny Marie-Bílá Voda u Javorníka

    Farní kostel Navštívení Panny Marie-Bílá Voda u Javorníka

    Bílá Voda, 79069

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Původní kostel byl zbudován v letech 1602 - 1604 baronem Kryštofem z Maltic. Plány k nynějšímu baroknímu kostelu vypracoval slezský architekt Felix Antonín Hammerschmidt. Kostel byl slavnostně vysvěcen 14.září 1777 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem.
  • Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Olomouc, 78351

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Monumentální barokní poutní chrám dominuje společně se zoologickou zahradou Svatému Kopečku nad městem Olomouc. Byl postaven v 2. polovině 17. století, v 18. století byla zbudována kaple Panny Marie.
  • Kaple zasvěcená Božskému srdci Páně

    Kaple zasvěcená Božskému srdci Páně

    Vršovice, 82430

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Dominantou obce je kaple zasvěcená Božskému srdci Páně vystavěná v roce 1909. V roce 2001 byla rekonstruována do dnešní podoby, věž kaple osazena novým hodinovým strojem, automatikou vyzvánění zvonu, okolí nově upraveno. V období adventu je kaple svátečně osvětlena.
  • Zámek Raduň

    Zámek Raduň

    Raduň, 74761

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Zámek se nachází ve stejnojmenné obci asi 7 km od Opavy. Původně nad vsí stávala gotická tvrz, kterou v pol. 16.stol. Tvorkovští z Kravař nahradili renesančním zámkem. Vlastnili jej až do roku 1671. Potom zámek pustl. V letech 1816-1822 byl zámek za panství Jana Larische - Mönnicha zbořen a postaven v empírovém slohu podle projektu architekta Englische. Z této doby pochází přilehlý zámecký park, jeden z nejrozsáhlejších ve Slezsku. V roce 1849 byl zámek doplněn kamennou zdí. Romantizující přestavba pak byla dokončena v roce 1912. Pro veřejnost je zámek otevřen od roku 1984. Je zařízen sbírkami, zapůjčenými ze zámku v Hradci nad Moravicí (luxusní porcelán, sklo, stříbro, malířská, grafická a sochařská díla). Součástí je i cenná knihovna s téměř 16 000 svazky. K areálu zámku patří empírová oranžérie, ovčín, úřednický dům a sýpka. V obci nad hrází rybníka roste nejstarší památný strom Opavska 400 let starý dub letní.
  • Kamenné Šance

    Kamenné Šance

    Hradec nad Moravicí, 74741

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Horské lázně Karlova Studánka)

    Kamenné Šance jsou pozůstatky opevnění vybudované koncem 18. století. Tuto lokalitu najdete na bezejmenného vrcholku (511 m n. m.), který se zvedá nad Jakubčovicemi v severovýchodní části přírodního parku Moravice, na západním úbočí protějšího kopce a také severněji, nedaleko Podvihovského vrchu.  K Šancím vede modře značená odbočka z turistické trasy vedoucí z Podvihova do Bohučovic. V těchto místech je koncový bod modré značky a v jeho okolí můžeme vidět několik valů a příkopů, v současné době již porostlé lesem. Druhým místem výskytu je konec modré značky u rozhledny Šance u Jakubčovic. Další zbytky valů leží východněji a z Jakubčovic vás k nim dovede žlutá značka.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.